HYPNOTIC FACE - The End Of Sanity
2004
Vilda Slinták - kytara, zpěv
Radek BoB Bednář - kytara zpěv
Vlaďka Liškutinová - basová kytara
Vladimír Ebert - bicí
Jelikož výjde teprve 10. května a já ho mám doma už několik měsíců (ano má lenost je opravdu trestuhodná), mám pouze vypálené CD s okopírovaným obalem, ale se zcela plnohodnotným obsahem. Na obalu se vyjímá jakýsi strom z rukou, který se skvěle hodí k názvu dílka. Na vnitřní straně je obrázek potápějící se hořící lodi a pod CD fotka stolu s prášky, popelníkem láhví a nápisem "suicide´s not a way", to vše navodí dokonalou atmosféru k poslechu a začtení do textů (pokud jsou součástí bookletu:o)).
Po téměř deseti letech existence se tato svitavská smečka rozhodla po demu a sedmiskladbovém EP vydat debutní CD. Nutno podotknout, že kvalita materiálu odpovídá tomu, že kluci nejsou žádní začátečníci a mají za sebou účast v různých rockových soutěžích a televizních pořadech.
Zvuk je pochopitelně na vynikající úrovni jako ostatně prakticky vše z bzeneckého studia
Shaark.
Nadupaný, živý, perfektně zahraný trash musí chytit snad každého. V jejich hudbě najdete všechno, kytarové vyhrávky, silné riffy, sypačky, docela příjemný hlasový projev zpěváka i ony nádherné "valivé" melodie.
Jednotlivé skladby jsou snadno identifikovatelné, některé by se snad mohly stát i hity na některém rockovém rádiu, ovšem ani jedna není výrazně slabší než ostatní, celkově velice kvalitní album.
Texty všech jedenácti skladeb jsou sice v angličtině, ale srozumitelné, snadno zapamatovatelné a vesměs nepříliš veselé o to však reálnější jako příklad uveďme:
In This War - poslední okamžiky vojáka na bojišti
The End Of Sanity - krásná sonda do života dnešní konzumní společnosti v které už "skončila příčetnost"
End On Clouds - text který snad pojednává o sebevražedných útočnících na palubách letadel (alespoň já sem tak text pochopil…)
Trash - o lůze mezi námi a potřebě zbavit svět tohoto odpadu
Saturday - o sobotních pitkách jak je zná každý z nás:o)
A tak ač toto není přímo můj styl nelze jinak než popřát hodně alespoň stejně dobrých alb a dát zasloužených 80%.
80 % Cartman